Příspěvky

Josef Jařab, anglista, amerikanista a vysokoškolský pedagog (Osudy, ČRo Vltava)

Obrázek
Download mp3
Josef Jařab (Osudy, ČRo Vltava)
 5 x mp3
vysíláno v lednu 2016


Anglista a amerikanista, překladatel, pedagog, politik a první polistopadový rektor Univerzity Palackého v Olomouci Josef Jařab podstatnou část svého života zasvětil propagaci americké kultury a literatury u nás. 

Narodil se 26. července 1937 v Kravařích ve Slezsku. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kam se po letech vrátil přednášet anglistiku a amerikanistiku. Na sklonku roku 1989 se stal jednou z klíčových postav sametové revoluce v Olomouci. Byl zvolen rektorem Univerzity Palackého a vykonával tuto funkci až do roku 1997. Roku 1990 mu byla udělena profesura. V letech 1996 až 2006 působil ve funkci senátora Parlamentu České republiky, nejprve za volební obvod Olomouc a posléze za Opavu. Dodnes působí jako pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci a věnuje se překladatelské a vědecké práci.  

V pětidílném cyklu, který před pěti lety v olomouckém studiu Českého rozhlasu natočil Jan Su…

Osudy – František Hamza (ČRo Vltava)

Obrázek
download audio (5 x MP3)

Osudy – František Hamza (ČRo Vltava, 2015) Životopisné pásmo o lékaři a humanistovi Františku Hamzovi, zakladateli dětské léčebny v Luži u Litomyšle. Ústav funguje už 114 let. Portrét zakladatele dětské léčebny v Luži, lékaře a humanisty.

Připravila: Andrea Hanáčková
Hudební spolupráce: Antonín Schindler
Technická spolupráce: Jiří Vavrda
Dramaturgie a režie: Michal Bureš.
Účinkují: Dita Vojnarová a Stanislav Šárský

František Hamza (6. března 1868 – 4. června 1930, Brno) byl český lékař a spisovatel. V dnešní době je především znám jako zakladatel Hamzovy dětské léčebny v Luži. (Více @Wikipedia)

Série knih Ralpha Ellisona @Vintage Books (grafika Cardon Webb)

Obrázek

Ilustrátor a karikaturista František Bidlo (1895-1945)

Obrázek
zdroj: "Bidlova čítanka" Uspoř. a obrazovou část sestavil Vladimír Thiele (SNKLHU, 1959)

















"Duchovní rozměr fenoménu Foglar" Pavel Hošek a kolektiv (Dingir, 2018)

Obrázek
Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara patří mezi mimořádné a pozoruhodné jevy české kultury dvacátého století. V posledních letech se ve studiích věnovaných Foglarovu dílu stále častěji ozývá myšlenka, že je namístě klást otázky také po duchovním rozměru Foglarova díla, a především po duchovním rozměru recepce tohoto díla ze strany čtenářů. A právě to je důvod, proč vznikla tato kniha. Vynikající znalci Foglarovy tvorby v ní nabízejí interpretaci jednotlivých aspektů jeho vrstevnatého díla, přičemž orientující perspektivou všech studií, tvořících jednotlivé kapitoly této knihy, je právě sledování spirituálního rozměru Foglarova působení, jak výchovného, tak uměleckého.


............................
Autor: Pavel Hošek (ed.)
Název: "Duchovní rozměr fenoménu Foglar"
Nakladatel: Dingir
Rok vydání: 2018
Počet stran: 220
............................

PAVEL HOŠEK (narozen 1973) přednáší religionistiku na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se…

2 x Jan Zahradníček (Institut pro studium literatury)

Obrázek
Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence

Josef Vojvodík, Jan Wiendl
Institut pro studium literatury 2018, vyd. 1.
388 stran

Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz? A jak hluboko je básnická zkušenost zakotvena v našem světě? Na jedné straně je recepce Zahradníčkova díla poznamenána citelnou, bezmála padesátiletou cézurou (nepočítáme-li léta 1966–1969), kdy Zahradníčkovo jméno bylo vyškrtnuto z české literatury. Na druhé straně je právě tato mezera a absence možností výzvou k tomu, abychom si nad Zahradníčkovými básněmi položili několik – pro jeho dílo zásadních – poetologických otázek a pokusili se na ně odpovědět. Tvrdí-li počátkem 30. let F. X. Šalda, že je u Zahradníčka – z tehdy nejmladší české poezie – „nejvíc myšlenky a étosu“, můžeme se dále ptát, jakým způsobem koexistují v Zahradníčkově poez…

3 x Langston Hughes

Obrázek
foto: Langston Hughes před svým domem v Harlemu (NYC), červen 1958 (The LIFE Picture Collection/Getty Images)




Freedom's Plow

When a man starts out with nothing,
When a man starts out with his hands
Empty, but clean,

When a man starts out to build a world,
He starts first with himself
And the faith that is in his heart—
The strength there,

The will there to build.
First in the heart is the dream.
Then the mind starts seeking a way.
His eyes look out on the world (...)


Warning

Late Last Night
Negroes,
Sweet and docile,
Meek, humble, and kind:
Beware the day
They change their mind!


Wind
In the cotton fields,
Gentle breeze:
Beware the hour
It uproots trees!



Stokely Malcolm Me

i have been seeking
what i have never found
what i don't know what i want
but it must be around
i been upset
since the day before last
but that day was so long
i done forgot when it passed
yes almost forgot
what i have not found
but i know it must be
somewhere around.
you live in the Bronx
so folks say.
Stokely,
did i ever live
up y…

Josef Vohryzek o antisemitismu za druhé republiky

Obrázek
"Z těch protižidovských skutečností byla pro mě nejotřesnější zážitek vlastně druhá republika. Ty antisemitské publikace, nápisy, citace z věcí, se kterými jsem se předtím ztotožňoval jako s takovým kulturním povědomím – to byl úděsný zážitek. Ty neustále všude opakované citáty z Havlíčka a Nerudy, všude bylo zdůrazňováno a velikými písmeny napsáno, že to řekl Havlíček nebo Neruda, a u toho byl portrét. Ten portrét znal člověk ze školy, to patřilo někam do těsného sousedství s Masarykem, a teď tohleto. To bylo vlastně to nejhorší. Po těch letech je to pro mne vlastně daleko trvalejší tíha než samotná okupace, samotný příchod německých uniforem; vojenských, esesáckých. To je větší jařmo, životní břemeno, ten propad, ta proměna české společnosti. Potom po okupaci jsem z těch protižidovských zákonů a předpisů prožil strašně málo. Ve škole nebylo vůbec nic, co by se týkalo židů. Ze školy mám jenom zážitky, že jsme museli redisovými pery a tuší zamalovat všecko, co se týkalo Českoslov…

"Svoboda, anarchie a řád" Pavla Buzková (1932)

Obrázek
"Anarchistický přelud dokonalé svobody, vepsaný na jejich praporu, vábí obzvláště silnější osobnosti. Kdož by se rád nevyrval konvenci, jež je tak nesnesitelně sešněrovala lidstvo! Kolik vzpour, soukromých i veřejných se proti ní již zdvihlo! Není snad jedince, národa a společnosti, aby jí občas nesetřásly třeba i s risikem života. Heslo svobody je ze všech hesel nejsvůdnější. Tomu rozumí každý. Čím je nezkušenější a naivnější, tím více je jím strhován. A věří mu ovšem doslova, netuše jeho relativity. Nechápe, že jím by zvítězila sama zkáza.

"skutky" FXŠ

Obrázek
"Všechna hmota, příroda, vesmír sám jsou jen dějiny a podobenství duše lidské. Co zůstávilo v nich stopu, byla pouze tvorba: tj. skutky v pravém slova smyslu, něco nesobeckého a nadsobeckého; všecko ostatní jest pohlceno, a veliké jest mlčení po tom. Kdo nerozbíjí zděděnou formu a netvoří vším úsilím své bytosti formu novou, širší, vyšší, volnější - při stejné, aneb větší zákonnosti - jest ztracen; příživníka minulosti nezná ani přítomnost, ani budoucnost."                                                                                   FXŠ

"Nenávist" Václav Černý

Obrázek
"Nenávisti jsem v sobě nedosáhl. (...) nenávisti nejsem vůbec schopen, leda v chvilkových záchvatech jakéhosi pominutí rozumu  citu, nad nimiž okamžitě se smíchem mávneš rukou; a opovržení mám naopak v sobě k dispozici tolik, kolik je vůbec opovržlivosti na světě! (...) a dovedl jsem svoje opovržení tak málo zakrývat, že jsem platil za nadutce a odnášel si nefalšovanou nenávist svých protivníků, často lidí jen omylných, jako já sám jsem byl člověk omylný, ale nikoliv nenávistný, ani zpupný, jen povýšený a nepříčetně úzkostlivý všude, kde nízkost a podlost a hloupost a omyl měly ponížit moje sebevědomí. Neboť jsem i hloupost vnímal jako pohanu a cizí omyl jako osobní urážku. Nebyl jsem s to je snášet trpělivě, nebyl jsem s to je někomu trpět." (...)  "I to já vím bez vás, co všechno v životě vůbec, ve společnosti zvlášť zaslouží nenávisti, třídní nenávisti nebo jiné nenávisti: ale je naprosto nutné nenávidět i tu svou nenávist. Jinak vydáte i společenské soužití i vůbec te…

"Literární kronika první republiky" (Academia – PNP – AV ČR, 2018)

Obrázek
Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury. Literární kronika první republiky je obrazově-výkladová kniha určená širší veřejnosti.

Obrazová složka v ní má stejnou důležitost jako výkladová. Sestává z více než tisíce pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních materiálů, karikatur, ukázek rukopisů a dalších vizuálních dokumentů

Literární kronika první republiky: Události – díla – souvislosti
P. Šámal – T. Pavlíček – V. Barborík – P. Janáček a kol.
(Academia – Památník národního …

"Zlomek vzpomínek z dětství" Josef Palivec (Torst, 1996)

Obrázek
[Byl to zázrak, že nás rodiče] stačili uživit, dát nám vzdělání, vybýt nás z domu. Můj otec, vladařský při své chudobě a dřině, přímý a uzavřený, sloužil na panském. Byl vysoký, tak vysoký, že když jsem jej viděl v pětaosmdesáti letech konečně  po životní lopotě ztichlého a na marách rozloženého od západu k východu, unikajícího a nedohledného, zdálo se mi, že hrobka králů by mu byla bývala malá. Bydleli jsme stranou, docela stranou., v koutě starého parku s tichými tisy, tajemnými remízky a velkolepými pávy, v kamenné budově stavěné do čtverhranu, kde se říkalo Na maštalích. půdy bez konce, na dvoře zapřahání a odpřahání. Pracovali tam občas také panští tesaři a vonělo to tam třískami a hoblovačkami. A všechno ve svou chvíli, pytel mouky z Mlečic, metry dřeva na topení, zelí do zásoby, pytel jablek na podzim a měsíční maminka s nůší plnou zboží od Razíma. A občas pečení chleba. Dnes mi to připadá jako zázrak vůle. Ale tehdy jsem si to všechno neuvědomoval, a když si teď pomyslím, že j…