Příspěvky

"Nedorozumění" Pavla Buzková

Obrázek
"Navrší-li se mezi skutečnými milenci nebo přáteli hradba nedorozumění, za níž jeden druhému zapadne, jest nejlépe přenechati času, aby ji odklidil. Pod jeho náporem rozpadnou se všechny malicherné nevraživosti a láska, osvěžena odpočinkem a vyhladovělá odříkáním, ujme se opět všech svých práv."
Pavla Buzková


zdroj: "Srdce na štít: úvahy o přátelství a lásce" Pavla Buzková
(1941, Československý Kompas), Edice: Od člověka k člověku, Ilustrace: Otakar Mrkvička

Victor Hugo "Chrám matky Boží v Paříži" (závěr knihy)

Obrázek
"Pokud jde o záhadné zmizení Quasimoda, mohli jsme vypátrat pouze toto:
Když asi za dva roky nebo za osmnáct měsíců po událostech, jimiž končí toto vyprávění, přišli do sklepení v Montfauconu vyhledat mrtvolu dva dny předtím oběšeného Oliviera Danka,[...]nalezli mezi všemi těmi ohavnými kostlivci dvě kostry, z nichž jedna objímala podivným způsobem druhou. Jedna z nich, byla to kostra ženy, měla dosud na sobě několik cárů šatů z látky kdysi bílé a kolem krku náhrdelník z adrezarachových zrnek s malým hedvábným váčkem, ozdobeným zelenými skleněnými korálky, který byl otevřený a prázdný. Ty předměty měly tak nepatrnou cenu, že si je kat asi nechtěl vzít. Druhá kostra, která ji držela v těsném objetí, byla kostra muže. Všimli si, že měla pokřivenou páteř, hlavu vraženou mezi lopatkami a jednu nohu kratší. Neměla zlomený vaz a bylo jasné, že nejde o oběšence. Muž, jemuž kostra patřila, přišel sem tedy umřít. Když ho chtěli odtrhnout od kostry, již objímal, rozpadl se v prach. ....&quo…

Historik umění Václav Vilém Štech

Obrázek
Foto: "V zamlženém zrcadle" Václav Vilém Štech (1967)*

Jestliže vám nejde matematika, kreslení a ani na jazyky nemáte "střevo", neklesejte na mysli, stále můžete být jako historik umění Václav Vilém Štech.







První díl memoárové knihy předního českého výtvarného teoretika, historika a kritika, v níž autor jako člověk devatenáctého století, jak se v předmluvě charakterizuje, vzpomíná, co prožil, viděl a u čeho se zastavil. Nejde podle autorova mínění o historii, nýbrž o směs vzpomínek, poznámek a mínění, i když autor usiloval o objektivnost. Kniha je podle něho "zahleděním do vágní a nepevné minulosti, kde jako v zamlženém zrcadle lze spíše tušit než poznávat vlastní rysy". Zahrnuje tyto kapitoly: I Pod Slánskou horou, II Praha, III Na gymnasiu v Truhlárně, IV Mladá společnost, V Studia.Ve druhém svazku svých pamětí, nazvaných "Za plotem domova: druhý díl vzpomínek", bilancuje náš přední historik výtvarného umění V. V. Štech dobu svého cestování, jež …

3 x Jaroslav Seifert (proslov na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů v dubnu 1956, reakce na Nobelovu cenu za literaturu v říjnu 1984 a vzpomínka na sklonku života)

Obrázek
Jaroslav Seifert a jeho reakce na Nobelovu cenu za literaturu (11.10.1984)Nadčasové (audio-blog) · Jaroslav Seifert a jeho reakce na Nobelovu cenu za literaturu (11.10.1984)

Jaroslav Seifert na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (duben 1956)
Nadčasové (audio-blog) · Jaroslav Seifert na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (duben 1956)
Jaroslav Seifert na sklonku svého života (Všecky krásy světa) zdroj: Jaroslav Seifert "Všecky krásy světa", kap. A šmytec, s. 621, 1985, Čs. spisovatel (hovoří Pavel Hlavatý a Jan Sedmidubský)

Nadčasové (audio-blog) · Jaroslav Seifert na sklonku svého života (Všecky krásy světa)

Vzpomínka na Vladimíra Holana (Jan Zábrana)

Obrázek
"Dnes si uvědomuji, že když jsem v devatenácti letech (7. 3. 1951) přišel prvně k Holanovi, neměl jsem s sebou tehdy nic než své mládí, nic jiného, co by mě opravňovalo se za ním vydat. A čím je to všechno dál a vzdálenější, zvlášť teď, od té doby, co je mrtev, dochází mi pořád víc, že jestli mě někdo v mládí přijal upřímně, obyčejně, tak prostě, že žádná větší prostota není v lidských silách, byl to právě on - o kterém všichni říkali, že je černokněžník, pózer na baterku, historión, blaguer...
Ale já jsem nepoznal přirozenějšího člověka."

zdroj: Jan Zábrana "Celý život", s. 1015
(zápisy od 16. 8. 1983 do 17. 9. 1983)

Malíř a kolážista Romare Bearden (1911 - 1988)

Obrázek

Malíř Charles Alston (1907 - 1977)

Obrázek
Charles Alston * 1907 - † 1977
Afroamerický malíř a sochař Charles Alston se narodil 28. listopadu roku 1907 v Charlotte v Severní Karolíně, jeho rodina se přestěhovala do New Yorku, když mu bylo sedm let. Už jako malý chlapec se velmi zajímal o umění, už na základní škole sbíral za své práce mnohá ocenění, nebylo proto žádným překvapením, že se v roce 1925 dal zapsat na obory umění a dějiny umění na Columbia University, kde dosáhl titulu bakaláře. Umění dále studoval na New York University za přispění stipendia Arthur Wesley Dow Fellowship, které získal na Columbia University. 
Další umělci Harlemské renesance: Romare Bearden, Allan Rohan Crite, Archibald Motley, Augusta Savage (více @Harlemská renesance

zdroj: Art Museum

Jan Zábrana o poznání, poezii Otokara Březiny a funkci básně (ukázka VII.)

Obrázek
O poznání
"V noci jsem nemohl spát, díval jsem se z kuchyně na Prahu a viděl jakousi velikou můru, jak celé dlouhé minuty kroužila kolem bílého terče pouliční lucerny, kterou máme přímo pod oknem - pořád a pořád - Nekonečná rotace kolem malého nočního slunce. Tak můra kolem světla
-a neví proč, tak Země a všechno živé na ní kolem Slunce
-a neví proč, my všichni s ní v těch kruzích, kruzích, kruzích
-a nikdo neví proč, neví proč, neví proč... Smysl je mimo naše vědomí i podvědomí, smysl je, ale ne pro nás... Jak to, že ne pro nás, když jsme v něm, když jsme mu podrobeni, když jsme - vyloučeni z jeho poznání - v něm zahrnuti? Imanentní smyslu je i to, že nám zůstává skryt. Že smrt byla před životem? Ale byla smrt před životem táž, jaká bude po něm? Ano, spíš uvěřím všem rabínským a biblickým bajkám, spíš všemu, než tomu, že to všechno nemá smysl, žádný smysl."
(zápis 23. září 1975)
Zdroj: Jan Zábrana "Celý život 1", s. 424-425

*  *  *  *  *  *
O poezii Otokara Březiny
"…

Jaroslav Foglar o problémech s STB

Obrázek

Pavel Hošek ve své knize Sloužím tajnému ohni vysvětluje duchovní zdroje literární tvorby spisovatele J. R. R. Tolkiena. (12.7.2020, ČR Plus, Hovory)

Obrázek

Josef Jedlička "O Švejkovi a švejkování" (z knihy "České typy a jiné eseje")

Obrázek

Jak říkal Šalda aneb K čemu ho dnes potřebujeme: debata Jan Wiendl, Michael Špirit, Jiří Zizler, Martin Pokorný, Jiří Pelán (ČRoz - Vltava)

Obrázek
download MP3
Jak říkal Šalda aneb K čemu ho dnes potřebujeme (31.3.2017) pořad: Večer na téma (ČRoz - Vltava)

 Jak to, že nám Šalda více než 80 let po své smrti ztělesňuje samu kritiku? Považujeme jeho otázky dodnes za relevantní? A potřebuje i dnešek svého „Šaldu“? Komponovaný večer, který vznikl ke dvojímu šaldovskému výročí v roce 2017

(audio 1-3)
 K rozpravě nad Šaldovým dílem si Petr Šrámek pozval bohemisty Michaela Špirita, Jana Wiendla a Jiřího Zizlera.


Nadčasové (audio-blog) · F. X. Šalda debata I. - Michael Špirit, Jan Wiendl, Jiří Zizler
Nadčasové (audio-blog) · F. X. Šalda debata II. - Michael Špirit, Jan Wiendl, Jiří Zizler
Nadčasové (audio-blog) · F. X. Šalda debata III. - Michael Špirit, Jan Wiendl, Jiří Zizler
(audio 4)
 Martin Pokorný
 O LITERATUŘE PÍŠE STRAŠNĚ (Stylistické patologie F. X. Šaldy) (článek @A2 10/2014)


Nadčasové (audio-blog) · F. X. Šalda debata IV. - Martin Pokorný "O LITERATUŘE PÍŠE STRAŠNĚ "
(audio 5-6)
 Druhé debaty se pak zúčastní jak Martin Pokorný, t…

2 x o knize Ladislava Fukse "Oslovení z tmy" z roku 1971

Obrázek