Zajímavá debata o díle Milana Kundery k jeho 90. narozeninám. Literární historik Jiří Brabec hned v úvodu položil zajímavou otázku: "Nakolik nás zajímá autor Milan Kundera a nakolik nás zajímají díla, která Milan Kundera vytvořil?", a dále dodává, jestli "bychom nechtěli vstoupit do dne, který je velmi pomíjivý a touží po atrakcích a senzacích, měli bychom autora nechat na pokoji a rozhodně ho neučinit předmětem debaty, která, jak ukazuje česká historie, je absurdní, nesmyslná a nikterak neotvírá dílo."
Spolu s literárním historikem a teoretikem Jiřím Brabcem dále hovoří Petr A. Bílek z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a s Jakub Češka z Katedry elektronické kultury a sémiotiky FHS UK.
Debata o díle Milana Kundery (hovoří: Jiří Brabec, Petr A. Bílek, Jakub Češka)
4. duben 2019 (@Vltava, Reflexe: Literatura!)
autor: Milena M. Marešová
02:00
Milena M. Marešová
Které z děl Milana Kundery je Vaše nejoblíbenější a proč?
Jiří Brabec
Nikdy nemohu zapomenout na první čtení románu Život je jinde,
který uzavírá první etapu Kunderova života v Čechách.
který uzavírá první etapu Kunderova života v Čechách.
03:00
"Nakolik nás zajímá autor Milan Kundera a nakolik nás zajímají díla,
která Milan Kundera vytvořil?" "Jestli bychom bychom nechtěli vstoupit do dne,
který je velmi pomíjivý a touží po atrakcích a senzacích,
která Milan Kundera vytvořil?" "Jestli bychom bychom nechtěli vstoupit do dne,
který je velmi pomíjivý a touží po atrakcích a senzacích,
měli bychom autora nechat na pokoji a rozhodně ho neučinit předmětem debaty,
která, jak ukazuje česká historie, je absurdní, nesmyslná a nikterak neotvírá dílo."
04:20
Petr A. Bílek
Žert (1967) funguje s napojováním na 60. léta a lze s ním historicky "žonglovat".
05:30
Jakub Češka
Nesnesitelná lehkost bytí (1984) a Slavnost bezvýznamnosti (2013)
06:30
Milena M. Marešová
Bylo nutné, aby Žert vznikl? Směřoval autor k rekapitulaci doby?
07:25
Jiří Brabec
Tradice české prózy má uvolněné vyprávění, uvolněná řeč.
Vstupem Milana Kundery do toho kontextu, orientoval literaturu jinam.
V prvním vydání knihy "Směšné lásky" (1963), na rubu obálky Kundera v rozhovoru říká:
"Přesnost úvahy mne strhuje více než přesnost pozorování, mám rád v literatuře neskrývaný intelekt,
ať už se projevuje reflexí, analýzou, ironií či hravostí kombinace.“
Kundera vnáší do české prózy jistou cizost, neopírání se o tradice a akcentuje subjektivitu autora.
10:50
Milena M. Marešová
Byl Milan Kundera ovlivněn 60. léty?
Petr A. Bílek
Žert se čte v souvislosti s 50. léty, ale s odstupem času je mnohem víc vidět, že je budován na něčem,
co není tradice české literatury, ale spíše se v něm objevuje kontext světové literatury. Žert zkoumá chování člověka v mezních situacích.
Ludvíkův návrat do rodného města je parodie “Odysseova návratu”.
12:55
Jakub Češka
Kundera začíná jako básník a dramatik (viz hra Majitelé klíčů z r. 1962)
Kunderu zajímá určitý literární problém, který může řešit v rámci žánru.
Kundera v Žertu hledá metaforu doby.
Kundera je autor sebereflektující a snaží se zpřesňovat to, co neustále říká.
Kundera je v porovnání se Škvoreckým až «metafyzický»
Metafory u Kundery nemají estetickou funkci, ale poznávací
15:30
Milena M. Marešová
Kunderův styl jej z tradice české literatury vyčleňuje?
Jiří Brabec
Kundera do tradice české literatury, když chápeme tradici jako “vznikání”.
Tradice není jen to ohlédnutí do minulosti, ale žít v přítomnosti a z ní tradici vytvářet.
Díváme-li se na dějiny literatury, jsou to dějiny iniciací a v ní se objevuje nový člověk s jiným uchopením lidstvím.
16:30
Jiří Brabec
Kundera začíná jakoby hrou, ironickým pohráváním si s možnostmi, které se zvrací ve svůj opak.
Kundera pracuje s jistými protiklady: vážný/nevážný, frivolní/tragické, triviální/fascinující.
Nový je ale způsob, jak s tím Kundera pracuje.
Oba póly u Kundery nejsou oddělené, nejsou problémy hodnotícího zřetele; jedno, nebo druhé.
Je totiž jen “jedno”, ve kterém se latentně zjevují tyto protiklady.
Kundera nehodnotí, usiluje o zjevování těchto protikladů, které si lidé s sebou nesu a dějiny je ukazují.
19:05
Milena M. Marešová
Je Milan Kundera solitérem české literatury?
Máme jednoho Karla Čapka, jednoho Hrabala...
Petr A. Bílek
Asi ano, snahy kunderovských epigonů vyznívají neuvěřitelně směšně, trapně.
Kundery je skvělý vypravěč a nemá problém se k něčemu dobrat.
20:30
Jakub Češka
Kunderova esej o Vančurovi, Nezvalovi, Apollinairovi
21:50
Jiří Brabec
Milan Kundera a kauza obvinění Milana Kundery z udavačství v týdeníku Respekt,
viz článek "Udání Milana Kundery" Petr Třešňák, Adam Hradílek 12. 10. 2008, @Respekt
Ideologizace, kádrování, které často schází kontext.
Kunderovy eseje o Vančurovi, Nezvalovi, Apollinairovi jsou vyrovnávání se s modernou
a zda se k ní můžeme otočit zády.
25:00
Milena M. Marešová
Nakolik je prospěšné, aby autor cenzuroval své dílo?
Petr A. Bílek
Pochopitelně je na tom něco podivného, ale na druhé straně je pochopitelné,
že Kundera nechá někoho přeložit a nebude spokojen.
Kundera ukazuje v podstatě don Quijotské gesto
Kundera se v podstatě připomíná příliš pečující rodiče;
v něčem nám to je odporné, ale pořád je to ta lepší verze.
26:40
Jakub Češka
Kunderovy francouzské romány už mají evropský kontext a vystačí si bez toho českého.
28:30
Překládání Kundery do češtiny
Petr A. Bílek: U Hemingwaye nás nebude napadat, jak by to ten Hemingway napsal česky, ale u Kundery logicky ano.
29:30
Milena M. Marešová
Měl Kundera potenciál vstoupit do prostoru evropského románu,
když psal česky o českém prostoru?
Jiří Brabec
Určitý předěl je v románu "Kniha smíchu a zapomnění" (1979).
Kundera se loučí, je to předěl a vstup do evropského kontextu.
31:10
Jiří Brabec: Kundera se zastal v jedné polemice Evy Linhartové,
která říkala, “Já jsem Francouzka”.
V Čechách není nacionalismus v těch obludných formách politických,
ale skrytý - Člověk je méně nežli Čech.
Ne, člověk je vždycky nadřazenou kategorií.
Národní je vždycky podřazená kategorie.
33:20
Jakub Češka
Vazba Kunderova díla na tradici francouzské literatury 18. století a není to věc až emigrace.
Člověk si historii nevybírá, viz vydání Kunderova Žertu v Gallimardu
po srpnové invazi 1968 s předmluvou Louise Aragona,
kdy se Kundera snaží vyznění knihy zmírnit, aby nevypadala jako angažovaná literatura.
34:40
Proč Milan Kundera změnil styl od Žertu oproti Život je jinde.
35:40
Petr A. Bílek
Na tradici nejsme z české literatury zvyklí, Kundera je výjimečný příběh.
36:39
Milena M. Marešová
Čím Milan Kundera obohatil evropský román?
Petr A. Bílek
Kundera se musí s mnohým vyrovnávat, musí respektovat francouzský kontext.
Kundera se nesnaží zaujmout Francouze líčením osudů lidí z komunistického světa,
o němž toho moc nevědí.
Kunderova popularita spočívá ve vypravěčských schopnostech a intelektuálnosti.
37:50
Jakub Češka
Bylo by dobré zmapovat, do jakého evropského kontextu situuje Kundera své dílo
a jak se sám stává ikonickým autorem, na kterého se odkazují francouzští autoři.
38:30
Milena M. Marešová
Jsou v díle Milana Kundery ještě bílá místa?
Petr A. Bílek
Kunderovo dílo jsou blata, kde to je vždycky tak trochu jiné.
Kunderovo dílo se usazuje, segmentuje...
Kunderu rád učím, protože jsem sám na sebe zvědavý, co mi z toho tento rok vyleze.
39:40
Jakub Češka
Kundera je autorský copyright, který je interpretačně nevyčerpatelný.
40:30
Jiří Brabec
Dílo žije tím, že nějakým způsobem vzrušuje. Jestliže vzrušuje k negativnímu postoji,
tak to je stejná známka kvality, jako když vzrušuje k tomu pozitivnímu.
Dílo ničím jiným nežije než interesem čtenářů.
Kundera má představu o nejoptimálnější, konečné, definitivní verzi svého díla.
Generace čtou rozdílně Kunderu.
V 60. letech byl odpor vůči Směšným láskám z hlediska mravnosti, nikoli estetiky.
Aktualizace díla bez díla.
Autorovi by neměla vadit i negativní kritika.