"Jaroslav Seifert - Býti s básníkem" I. literární historik Jiří Brabec (2011)

dne

"Jaroslav Seifert - Býti s básníkem" I. literární historik Jiří Brabec (2011)

Literární historik Jiří Brabec o životě českého básníka. 
O Jaroslavu Seifertovi s literárním historikem Jiřím Brabcem 
rozmlouvá Milena M. Marešová. 

Připravila Milena M. Marešová
Ukázky poesie čte Jiří Švarc
Hudba Josef Suk ("Letní dojmy"), v interpretaci Pavla Štěpána
ČRo 3 - Vltava 2011

Víkendová příloha stanice Vltava 12. 11. 2011 (1. část. Připravil Jiří Kamen.)






03:00
Milena M. Marešová
V březnu 1929 podepsal manifest sedmi komunistických spisovatelů 
proti Gottwaldovu vedení KSČ, a byl proto vzápětí vyloučen z KSČ a 
propuštěn z Komunistického nakladatelství a knihkupectví.
Jak na Seiferta doléhalo, že je Gottwald prezidentem?
Jiří Brabec
Seifert «Karlínské kluky» znal osobně, do roku 1929 s nimi spolupracoval.
Ze strany byl Seifert vyloučen Slánským a Švermou v nepřítomnosti.
Vančurův článek cca z r. 1925, kde kritizuje sekretáře vlastní strany, 
je symptomatický,
protože ukazuje, že KSČ není jen dělnické hnutí s ideou spravedlnosti, 
ale stranou v rukou sekretářů.

05:25
Instinkt Vančurův a Seifertův byl vynikající, 
protože vnímali zápas Trockého se Stalinem 
a to vítězství bylo vítězství sekretářů.

06:30
Milena M. Marešová
Po vyloučení vstoupil Seifert do strany Sociálně demokratické.
Zajímala ho politika?
Jiří Brabec
Seifert zkusil psát do Lidových novin jako soudní zpravodaj.
Začal psát do satirického časopisu Pestré květy a 
pak jako fejetonista v Právu lidu.
V r. 1933 založila Sociálně demokratická strana deník Ranní noviny, 
kde Seifert měl na starost kulturní rubrika. Seifert zde byl do r. 1938.

09:18
Jiří Brabec
Publicistika byla hlavní náplní Seifertovi činnosti.
Seifert měl vliv na proměnu fejetonu jako žánru, 
jak jej psával Neruda, Machar, Horký, Čapek.
U Seiferta je to individuální konfrontováno s něčím, 
co je překvapivé; setkání všedního s mimořádným.
Seifert ale uměl tyto dva aspekty života zharmonizovat.
Seifert polemizoval s Levou frontou, kterou zakládal.
Seifert nebyl praktický politik, jeho politika nezajímala.

11:20
V roce 1946 napsal Seifert stať “Proč jsem sociální demokrat”.

„Jsem sociálním demokratem, protože celým svým názorem jsem socialistou 
a protože věřím, že příští socialistický stát není myslitelný bez demokracie; 
stará tradice v našich dějinách předurčuje přesvědčení. […]
Jsem sociální demokrat, protože tato strana při vší své stranické přísnosti 
nepokoušela se nikdy vřadit lidskou osobnost mechanicky 
do stranické mašinerie bez ohledu na její vývoj. […]
Prožil jsem v této straně s přestávkou několika mladých let celý svůj život. 
A smím-li k hlasu rozumu přidati nesměle i hlas srdce,
jdu po cestě, kterou šel kdysi můj otec.“

J. Seifert “Proč jsem sociální demokrat„ Právo lidu,
1946, č. 121 (25. května), s. 4

12:05
Milena M. Marešová
Na začátku 50. let byla kritizována jeho sbírka Píseň o Viktorce.
Byla to záminka režimu Seiferta zastrašit?
Jiří Brabec
V tehdejší nomenklatuře byly dvě tendence:
1. Nezval, Štoll nechtěli mít aféry a rozpory se snažili zahlazovat.
2. Radikalizovat kulturní frontu, očistit ji od kolísavých.
“Cizí hlas” – Kritika sbírky “Píseň o Viktorce” napsal Ivan Skála pro Tvorbu
22.3.1950 (text v PDF)

14:10
Jiří Brabec
Seifert údajně řekl, že “mu je bližší jeden francouzský dekadent, než deset sovětských stalinských básníků.”
Milena M. Marešová
Byl Seifert vyzván, aby se k tomu vyjádřil, aby to popřel?
Jiří Brabec
Seifert ale nebyl povaha vnějších provokativních nebo souhlasných gest,
to mu bylo naprosto cizí.

20:10
Milena M. Marešová
Kdy jste se poprvé setkal s poezií Jaroslava Seiferta?
Jiří Brabec
Poprvé už v dětství, ale s jeho dílem a jako básníkem po roce 1945.
Moje první časopisecká studie byla o Seifertovi.
Osobně jsem Seiferta viděl na II. sjezdu Svazu spisovatelů v dubnu 1956,
kde měli významné projevy František Hrubín a Jaroslav Seifert

audio záznam projevu
Jaroslava Seiferta na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů
(duben 1956) 

Seifertův projev (text zde)
Hrubínův projev (text zde)

22:40
Jiří Brabec o své kritice Seifertových veršů “Chlapec a hvězdy“ z r. 1956
“Tyto básně se mi zdáli říkankovité, bez vnitřního náboje, že tu o něco jde.“
Seifert se o kritice dozvěděl a setkal se Jiřím Brabcem osobně.
“Seifertova osobnost měla jemnou, neurážející ironii.
Ironie je nebezpečná, protože deklasuje svého protivníka,
ale u Seiferta to bylo laskavé.“
V recenzi Jiřího Brabce bylo Seifertovi vytýkáno, 
aby zanechal pravidelných veršů, protože tehdejší životní pocit se 
nedá do těchto pravidelných rýmů vůbec vtěsnat.
Seiferta lidé mylně považují za “ptáčka zpěváčka“, ale on je dramatický básník.
“Seifertovi bylo 60 let, byl nemocný a začal past úplně novou poezii.“
“Seifert jednou řekl “já to neumím“ a když toto řekne umělec, 
tak bych na něj vždycky sázel. Protože když to umí, 
tak to seká jedno za druhým”
“Dílem Koncert na ostrově, který vyšel v r. 1965, 
začíná Seifert zcela novou etapu svého uměleckého díla. 
Najít novou metaforiku, nový verš. A on to dokázal.“

33:25
Milena M. Marešová
Když se díváme na tvorbu 50. let máme tendenci 
hodnotit především lidské kvality.
Zazněl tehdy nový originální hlas?
Jiří Brabec
Tehdy se přeceňuje Nezvalova tvorba, jako světlý bod v této situaci, 
která tehdy byla.
Seifert, Holan nebo Jiří Kolář píší do šuplíku. 
Proto se Nezval musí měřit s tím, co tehdy psali jeho vrstevníci.

36:30
Milena M. Marešová
Co zůstalo v pol. 20. století z poetismu?
Jiří Brabec
Seifert rozpoznal v proletářské poezii její chudý rejstřík, rejstřík protestů a 
vize je tak úzký, že mu jako básníkovi nemůže vyhovovat.
Poetismus nebyl méně proletářský, to rozpoznal výborně F. X. Šalda, 
neodkláněl se od té víry, ale od toho úzkého rejstříku.
Poetismus nebyl básnický program, ale program jak žít. Neparazitovat, 
ale dát do pohybu všechny smysly a žít ve světě šťastně.
Poetismus skončil s ideologií a zaměřil se na hru se slovem. Objevují jazyk. 
Seifert do poetismus vnáší lehkost, nebere jej tak vážně a 
proto má jeho tvorba vzduch.

42:50
Milena M. Marešová
Hrála u Seiferta roli čeština?
Jiří Brabec
Ano, Seifert je český básník. Seifert miloval Nerudu nebo Josefa Horu.
Neruda hledá slovo definitivní, Seifert nemá tento vztah…
Seifertovi byla bližší tradice Hálkovská

44:10
Když byl Seifert těžce nemocný, chtěl napsat sbírku, kterou by se rozloučil. 
Ta sbírka měly být něco jako Nerudovy Zpěvy páteční