"Myslím, že to bylo ještě než přišel protektorát. Chodil jsem právě do kvinty reálného gymnázia v Husově ulici na Smíchově (později překřtěného na Jindřicha Vančury) a byl konec školního roku. V otcově knihovně jsem našel třetí vydání Přehledných dějin literatury české od Arne Nováka. Bylo shodou okolností z roku 1922 (ro, v němž jsem se narodil). Říkal jsem tomu literární historie, a umanul si, že chci tedy být literárním historikem. V tu dobu, roku 1936, začaly ty Dějiny vycházet také v sešitovém vydání u Prombergra v Olomouci a já si je hned předplatil u knihkupce Karla Krause na Vítězném náměstí. Dovycházely až za protektorátu v roce 1939 a já si ten osmnáctisvazkový dal hned vázat do polokůže. Říkám literární historie, nikoli tedy literární věda; ten výraz kolem mne nekoloval a v každém případě jsem ho neznal, to by mně bylo zavánělo teorií, a o tu mi nešlo. Já jsem se ten svůj „výběr“ představoval jako dějepis literatury, a samozřejmě jenom české."
Celý rozhovor zde:
část I. (PDF)
část II. (PDF)
*Následující rozhovor vznikal písemnou formou – vzhledem k celistvosti a návaznosti odpovědí Jiřího Pistoria jsem se (s jeho souhlasem) rozhodla své původní otázky vypustit a nahradit je mezititulky. Zároveň však v Pistoriově textu ponechávám jak doslovné odkazy na výchozí situaci rozhovoru, tak i jeho ryzí styl. Z.J.
S Jiřím Pistoriem rozmlouvala Zuzana Jürgens (spolueditorka knihy "Doba a slovesnost")
Rozhovor je převzat z knihy "Doba a slovesnost" Jiří Pistorius (Triáda, 2007)