Čepův rádiový program o světové literatuře Kniha týdne zůstával dosud ve stínu jeho meditativních Úvah časových a nadčasových. Zcela neprávem, neboť se jedná – kvantitativně i kvalitativně – o naprosto zásadní součást Čepova exilového díla. Čepovy „knihy týdne“ totiž v mnohém přesahují stroze informativní charakter recenze. V době jejich vysílání přinášely vítané osvěžení do kulturní vyprahlosti komunistické reality a alespoň částečně zacelovaly bolestné jizvy po řezech ideologického skalpelu. Udržovaly posluchače v kontaktu se svobodnou tvorbou a seznamovaly je s předními jmény světové literatury, jako jsou Albert Camus, François Mauriac, Julien Gracq, Marguerite Durasová, Nathalie Sarrautová, Julien Green, Françoise Saganová, Marguerite Yourcenarová, a mnoho dalších. Pro dnešního čtenáře jsou pak Čepovy „mluvené recenze“ především odrazem jeho četby; přibližují nám nejenom jeho oblíbené autory a vývoj čtenářského vkusu, ale vypovídají také o jeho konfrontaci s novými uměleckými tendencemi v soudobé literatuře. Jsou tak pro nás nedocenitelným dokumentem literární historie umožňujícím poznání dosud neprobádané činnosti Jana Čepa v Radio Free Europe. Nejednou se však může stát, že se čtenář, podmaněn jiskrným slovem a poutavou analýzou recenzenta, nechá Čepovými referáty inspirovat i dnes.
K vydání připravili Petr Komenda a Jan Zatloukal.
......................
Název: Kniha týdne
Autor: Jan Čep
Editoři: Petr Komenda a Jan Zatloukal
Nakladatel: CDK
Rok vydání: 2016
Počet stran: 560
......................
Recenze:
(...) Menší, asi třetinová část těchto textů nedávno vyšla právě pod názvem původního pořadu Kniha týdne. Editoři knihy Petr Komenda a Jan Zatloukal ve dvou doprovodných kapitolách mimo jiné konstatují, že „pro nikoho asi nebude překvapením, že velkou skupinu autorů, které si Čep pro svá vysílání vybíral, tvoří spisovatelé katolické orientace“. (...) Editoři rovněž poutavě vysvětlují, čím vším pro Čepa byla četba: přináší mu „nejen okouzlení slovem, nýbrž především možnost, jak poznat lépe sebe i druhého; právě v četbě dobré literatury člověk může pronikat do skrytých hlubin života, přiblížit se jeho tajemství a snažit se lépe nahlédnout sám smysl lidské existence“.
(celá recenze Jana Lukavce @iLiteratura.cz)