Šel světem Bajaja
syn pohádkových Čech,
dětem skla na oknech
omžíval jeho dech.
Stejně ho vzrušoval
řev sedmihlavé saně
jako zpěv cvrčků,
slavičí tlukot
z jarní stráně.
Měl v očích příjemný,
až zimní klid, ne chlad.
Domů se vrátil rád.
Domů se vrátil spát.
Do srdce cudného
osud se zaťal spárem.
Udiven mlčel,
jako by bolest
dostal darem.
Přišla, jež chodívá,
sestřička českých zim,
odešla tiše s ním
pod sněhem Alšovým.
Ty věrné oči však
na všem zůstávají.
Jen poodešel,
aby se vrátil
a žil v báji.
Tuto báseň Františka Hrubína přednesl na pohřbu Jiřího Trnky 8. ledna 1970 herec Karel Höger.