Výročí úmrtí Josefa Čapka


Přátelům

"Dříve než odejdu z tohoto světa a v nic se obrátím, již ani šerý stín ve věčných temnotách, jen bez paměti prach,
prach smytý z paměti, přátelé, chtěl bych vám před prahem zásvětí své vděčné díky vzdát. Měl jsem vás povždy rád, však říci vám to, žel, mně plachý ostych překážel, přímo od srdce vyslovit ten hřejivý a světlý cit, ten pocit milý tak a prostý přátelské důvěry a náklonnosti. Podivná bytost člověk je: váhá si přiznati, co miluje, a nepoznán pak odchází; odpusťte, mojí předrazí, rodní vy moji, ženo, dítě mé, jednání moje nesprávné, já tolik jsem vás miloval a neřekl to, nepřiznal, nepřičinil se, přátelé, vám lépe vyjeviti city své.

...

Vám, přátelé vy hodní, rozmilí, vděčností přemnohou jsem zavázán: měl jsem vás rád, však neřekl to vám, než plaše schovával to v sobě sám, ta vděčnost ale v srdci nemluvném měla svůj ustavičný byt, ta tichá věrnost v srdci mém žehnula světlým plamenem, ten jenom smrt může uhasit!"





Zdroj: Josef Čapek „Oheň a touha“ Básně z koncentračního tábora (Odeon, 1980)
Kresba: "Osm dní" Jaroslav Seifert, Kresby Josef Čapek (Melantrich, 1937)


Josef Čapek 1887 - 5. a 24.4.1945*


*Nejzazší datum, k němuž se podařilo svědecky doložit, že byl Josef Čapek ještě naživu je 4. 4. 1945. Britské jednotky obsadily Bergen-Belsen, v němž zuřila tyfová epidemie, 15. 4., ale až od 25. 4. byla zavedena evidence nově zemřelých – v ní se však Čapkovo jméno neobjevuje. Josef Čapek tedy zahynul – pravděpodobně – mezi 5. a 24. 4. 1945.