2 x Jan Zahradníček (Institut pro studium literatury)




Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence

Josef Vojvodík, Jan Wiendl

Institut pro studium literatury 2018, vyd. 1.
388 stran


Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz? A jak hluboko je básnická zkušenost zakotvena v našem světě? Na jedné straně je recepce Zahradníčkova díla poznamenána citelnou, bezmála padesátiletou cézurou (nepočítáme-li léta 1966–1969), kdy Zahradníčkovo jméno bylo vyškrtnuto z české literatury. Na druhé straně je právě tato mezera a absence možností výzvou k tomu, abychom si nad Zahradníčkovými básněmi položili několik – pro jeho dílo zásadních – poetologických otázek a pokusili se na ně odpovědět. Tvrdí-li počátkem 30. let F. X. Šalda, že je u Zahradníčka – z tehdy nejmladší české poezie – „nejvíc myšlenky a étosu“, můžeme se dále ptát, jakým způsobem koexistují v Zahradníčkově poezii nejen myšlenka a étos, ale také a především myšlenka a cit. Odtud vycházejí tři výchozí teze, které tvoří páteř monografie: 1) Zahradníčkova poetika je ve specifickém smyslu antropopoetikou, tedy poetikou s poeticko-antropologickými dispozicemi; 2) Zahradníčkova poezie je nejen světonázorově, ale také svými poetogenními strukturami spojená s náboženstvím, tedy konkrétně s katolickým křesťanstvím, jeho etikou a étosem, a je tedy také, jak se pokusíme ukázat, theo-poezií. A konečně 3) je také a zároveň, zvláště v poválečném období, politickou poezií. Výchozí teze jsou interpretačně rozvíjeny výklady širších literárně a uměleckohistorických, filozofických a estetických souvislostí a prostřednictvím analýzy konkrétních forem Zahradníčkova básnického díla.
 
Obsah
Úvodní poznámka


I. A VY V NEBEZPEČÍ SE VRHÁTE DÁLE:
básnictví jako riziko a odvaha … 11
Antropo poetické dispozice Zahradníčkovy lyriky … 21
Th eo poetické dispozice … 29
Politická dimenze lyriky Jana Zahradníčka … 35
Kdo říká v básni „Já“?… 41


II. VYJÍTI A ZDVOJNÁSOBIT SVĚT:
od poetiky pokušení, bolesti a zaujaté introspekce
k performanci výkřiku a výzvy (1930–1933)
Pokušení smrti, Návrat, Jeřáby … 49
Poetismus ex negativo … 67
Za jiné vidění a vnímání věcí neviditelných … 79
Kroky, výkřiky a poetika kinestézií … 95


III. A JÁ – OBRÁCEN NAVŽDY K TOMU JEN, CO JEST:
příroda jako zduchovnělá krajina estetické zkušenosti (1934–1937)
Žíznivé léto, Pozdravení slunci … 127
Básnické epifanie ohně a žáru … 137
Tělo, nehmotnost, transparence … 141
Časoprostor krajiny transcendence … 153
(Neo)barokní thanatopoetika … 161


IV. VLÁDA VE VLÁNÍ KOROUHVÍ A KRÁSA V NEBEZPEČÍ:
patos a passio (1938–1946)
Korouhve, Pod bičem milostným,
Žalm roku dvaačtyřicátého, Stará země … 177
Domov a vlast jako afektivní prostor … 185
Patos, pohnutí, (sebe)refl exe … 195
Láska v čase katastrof … 207
Reálno, krutost, transgrese … 215


V. SVLEČENO Z KŮŽE / PO CELÉM SVÉM POVRCHU ČLOVĚČENSTVO STRAŠLIVĚ KRVÁCÍ:
básník-svědek dehumanizace světa (1947–1951)
La Saletta, Rouška Veroničina, Znamení moci … 235
Poezie, meditace, lidská účast a občanské nasazení … 239
Básnická antropologie člověka bez dějin … 249
Zahradníčkovo „theatrum politicum“ a theopoetika oběti a „zastoupení“ … 261


VI. SPÍŠ UBOHÝ LIDSKÝ HLAS ČASŮ NELIDSKÝCH:
básník-vězeň; poezie jako krajní možnost svobody (1952–1960)
Dům Strach, Čtyři léta … 281
Heterotopie nepopsatelných míst … 285
Meziprostor a mezičas vězeňské zkušenosti … 315
Návrat, paměť, idyla, smrt a poezie (poslední básně) … 321


VII. NA KAŽDÉ SLOVO JEDNO STÉBLO A TOLIK A TOLIK SKUTEČNOSTI:
k poslední básni Živote můj … 335

Autorská a ediční poznámka … 349
Prameny a literatura … 351
Jmenný rejstřík … 377
Summary … 387


----------------------------------------------------------------




Jan Zahradníček: Čtení o básníkovi z let 1930–1960

Edd. Josef Vojvodík, Jan Wiendl
Institut pro studium literatury 2018, vyd. 1.
578 stran

Kniha Jan Zahradníček. Čtení o básníkovi z let 1930–1960, tvořící pandán k monografii Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence, je komponována jako komentovaná antologie textů, opírající se zpravidla o dva typy ohlasů – o soudobé kritiky a recenze a o korespondenci, v níž se odrážejí rozličné typy reakcí na básníkovo dílo. Z široké škály publicistických a korespondenčních textů jsou vybrány ty, které se podstatným způsobem vztahují k Zahradníčkově tvorbě a různorodým způsobem komentují jeho vznikající nebo publikované básnické, ale také esejistické a překladatelské dílo. Spolu s ukázkami kritických reakcí jsou v antologii využity citace z velkého množství dopisů adresovaných Janu Zahradníčkovi, v nichž se kdy vyskytla charakteristická zmínka o jeho básnickém, esejistickém či překladatelském díle. Třetí rovinu, jež dotváří kompozici předkládané antologie, představují ediční komentáře, které jednak osvětlují některé méně známé souvislosti zmiňované v textech, jednak slouží jako prostor pro výklad některých důležitých biografických a dobových literárních, kulturních i společensko-politických souvislostí v době Zahradníčkova aktivního uměleckého působení. V rámci těchto edičních komentářů jsou rovněž hojně citovány úryvky ze Zahradníčkových dopisů, v nichž básník odpovídá či jinak reaguje na podněty vzešlé z kritik či z došlých dopisů a prozrazuje určité své osobnostní rozpoložení či stanovisko. Cílem zde totiž v neposlední řadě bylo, aby sled těchto komentářů vytvořil rámec pro zachycení podstatných okolností Zahradníčkovy umělecké biografie.


Obsah:

Úvod
Kalendárium života a díla Jana Zahradníčka 1905–1929
Čtení o básníkovi z let 1930–1952
Kalendárium života a díla Jana Zahradníčka 1953–1959
Čtení o básníkovi z roku 1960
Kalendárium života a díla Jana Zahradníčka 1960–2018
Medailony

Prameny a literatura
Jmenný rejstřík
Summary


zdroj: monografie @Institut pro studium literatury