Sám jest člověk tenkráte, když už nebo ještě nikoho nemiluje. Tu se snaží spoustou jiných zájmů zasypati trhlinu mezi sebou a životem, aby skryl své hrozné tajemství, že míza, kolující stromem lidstva, jej pomíjí a nechává odumírati.
*
Na dně zármutku dopíjí se člověk nesmírně opojné slasti, kterou mu svět ničím nahraditi nemůže. Jest to asi slast ze sebenalezení, neboť člověk zklamaný a opuštěný uchyluje se konečně do ráje srdce svého, z něhož ho žádná moc nemůže vypuditi. Tu po dlouhém, předlouhém rozloučení padá si v náruč s vlastní duší, která se ho blaženě ujímá – aby ho znovu smířila se životem, s Bohem a s lidmi.
Neříká se tedy nadarmo: „Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší.“
Neříká se tedy nadarmo: „Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší.“
*
Nejubožejšími bývají právě lidé domněle oplývající štěstím, jichž nic netrudí a kteří se jenom baví. Až je jednou smrt přinutí k účtování, naleznou místo zlatého pokladu, jejž si domněle nastřádali, jenom hromadu suchého listí.
*
Nejprotivnější jsou lidé, kteří se nikdy nespálí ani nenapálí.
*
Nejhustší síti klepů a pomluv bývá obyčejně opředen člověk lásky nejhodnější. Jen ten, na kom nikomu nezáleží, bývá jich ušetřen a utrží někdy ještě chválu.
*
Nenávidíme zločince, ale jakmile se stane pronásledovaným, litujeme ho. Trpitelé se zdají míti vždycky pravdu i právo na své straně. Byť si své utrpení sami zavinili.
Šťastlivec je zásadně dlužníkem, trpitel pak věřitelem lidstva i samého Boha.
Šťastlivec je zásadně dlužníkem, trpitel pak věřitelem lidstva i samého Boha.
*
Odlesk svých ohňů v cizích očích pokládáme obyčejně za jejich vlastní plápol.
*
Citově nadaným lidem každé významnější setkání dlouho přeznívá i doznívá. Nesmějí se jich tedy žádati příliš mnoho,
poněvadž by pak nikdy neuslyšeli vlastní duše a zpívali by svůj part falešně.
poněvadž by pak nikdy neuslyšeli vlastní duše a zpívali by svůj part falešně.
*
Vystříhejme se někoho obtěžovati zbytečně, abychom pak nenalezli jeho ochotu vyčerpánu, až ji budeme opravdu potřebovat.
*
Otevříti si svá srdce zcela upřímně mohou jen dva lidé. Třetí, ať již oběma blízký nebo cizí, vnucuje milencům, manželům, přátelům, sourozencům, ba i rodičům a dětem určitou pózu. Jednomu se člověk přibližuje, pro druhého však již hraje.
*
Tvrdost se často maskují lidé přecitlivělí, aby si uchovali trochu klidu nezbytného k životu a k práci. Je to instinktivní obrana před lidskou ukrutností.
*
Intrikán si zaslouží většího opovržení než zloděj, poněvadž nás okrádá o to nejcennější, co máme a bez čeho nemůžeme vůbec žít: o sebevědomí, důvěru a pocit bezpečnosti. Jako nám každá pomluva rozhoupává půdu pod nohama, tak zase každá chvála a příznivé smyšlení o nás ji pod námi upevňuje.
*
Přátele cepujeme ve svém vlastním zájmu, abychom je mohli milovati a zůstati jim věrni.
*
Ve vztahu mezi mužem a ženou, jehož jediným obsahem jest smyslnost,
se láska buď ještě nenarodila, nebo již zemřela.
*
Jakými psychology byli tvůrci Písma, když věděli, že i pohledem se může cizoložit! Kolik dnešních lidí, chápající lásku jenom tělesně, se jim ani zdaleka nevyrovná ve znalosti člověka a jeho vztahů.
*
*
Intrikán si zaslouží většího opovržení než zloděj, poněvadž nás okrádá o to nejcennější, co máme a bez čeho nemůžeme vůbec žít: o sebevědomí, důvěru a pocit bezpečnosti. Jako nám každá pomluva rozhoupává půdu pod nohama, tak zase každá chvála a příznivé smyšlení o nás ji pod námi upevňuje.
*
Přátele cepujeme ve svém vlastním zájmu, abychom je mohli milovati a zůstati jim věrni.
*
Ve vztahu mezi mužem a ženou, jehož jediným obsahem jest smyslnost,
se láska buď ještě nenarodila, nebo již zemřela.
*
Jakými psychology byli tvůrci Písma, když věděli, že i pohledem se může cizoložit! Kolik dnešních lidí, chápající lásku jenom tělesně, se jim ani zdaleka nevyrovná ve znalosti člověka a jeho vztahů.
*
S láskou je to jako s Bohem: my potřebujeme ji, ne ona nás.
*
*
Vášeň je tragicky vážná; usmívati se může jenom flirt.
*
*
Milujeme některé lidi proto, že jsou dobří, nebo se nám zdají dobrými proto, že je milujeme?
*
*
Spolehlivou známkou pravé lásky jest odpor ke každé ničemnosti,
jež člověka snižuje ve vlastních očích.
*
jež člověka snižuje ve vlastních očích.
*
Láska je všestranný umělec, jenž takřka z ničeho: z jediného posunu, ze zvuku hlasu, z kmitného držení těla úplně cizích, neznámých lidí, tvoří neúnavně znovu a znovu milovaného člověka
*
*
Jen toho máme opravdu rádi, jehož nemoc, hanbu nebo nezdar prožíváme v úžasném vzrušení, poněvadž nám je nesnesitelná představa utrpení, která mu z nich vzchází, ale z jehož štěstí se radujeme méně než on, protože se o ně příliš chvějeme; jehož věc jsme vzali zkrátka úplně za svou, neboť se s ním ztotožňujeme. On je námi a my jím.
*
*
Láska, která předvídá svůj konec, nechtíc překonati samu smrt a protáhnouti se do věčnosti, není pravou láskou.
*
*
Koho se žena nestydí, ten jí nic neznamená a toho vlastně ani nepokládá za muže.
*
*
V mládí člověk vyhlíží tak nedočkavě lásku, že za ni pokládá každý smyslný vzruch. Má prostě halucinace, jako ten, kdo se bojí, nebo příliš napjatě naslouchá. Aby jí nepromeškalo, úzkostlivé srdce zvoní pořád na poplach, až si přestane samo důvěřovat a zanedbá opravdu signál nejvýstražnější.
*
*
Čím větší nenávist, tím bližší smír v lásce.
*
*
V milostném vztahu jest vždycky ve výhodě a silnější ten, kdo méně miluje.
*
*
Nedati je někdy více, než se rozdávati příliš štědře.
*
*
Za okázale šílící láskou skrývá se obyčejně jen hysterická umíněnost.
*
*
Navrší-li se mezi skutečnými milenci nebo přáteli hradba nedorozumění, za níž jeden druhému zapadne, jest nejlépe přenechati času, aby ji odklidil. Pod jeho náporem rozpadnou se všechny malicherné nevraživosti a láska, osvěžena odpočinkem a vyhladovělá odříkáním, ujme se opět všech svých práv.
*
*
Nezahání-li již milované jméno všechny zlé duchy a příšery noční od našeho lůžka,
láska uvadla.
*
láska uvadla.
*
Láska bez obětavosti není láskou, nýbrž společenstvím rozkoše
a v nejlepším případě citovým vyděračstvím.
*
a v nejlepším případě citovým vyděračstvím.
*
Falešnou, předstíranou láskou možno oklamati jen toho,
kdo věří toliko zevním projevům citovým a jest úplně tupý intuitivně.
kdo věří toliko zevním projevům citovým a jest úplně tupý intuitivně.
zdroj: "Srdce na štít: úvahy o přátelství a lásce" Pavla Buzková
(1941, Československý Kompas), Edice: Od člověka k člověku, Ilustrace: Otakar Mrkvička