"Dnes si uvědomuji, že když jsem v devatenácti letech (7. 3. 1951) přišel prvně k Holanovi, neměl jsem s sebou tehdy nic než své mládí, nic jiného, co by mě opravňovalo se za ním vydat. A čím je to všechno dál a vzdálenější, zvlášť teď, od té doby, co je mrtev, dochází mi pořád víc, že jestli mě někdo v mládí přijal upřímně, obyčejně, tak prostě, že žádná větší prostota není v lidských silách, byl to právě on - o kterém všichni říkali, že je černokněžník, pózer na baterku, historión, blaguer...
Ale já jsem nepoznal přirozenějšího člověka."
Ale já jsem nepoznal přirozenějšího člověka."
zdroj: Jan Zábrana "Celý život", s. 1015
(zápisy od 16. 8. 1983 do 17. 9. 1983)