"Nejvíc se o lidech dovím z toho, jaké věty píšou. Často víc, než když je pozoruju, slyším mluvit, jednat. Frazeologie, výběr slov, počet hluchých míst ve větě, rozvláčnost nebo úsečnost, rytmus nebo naopak stálé přetínání a přerývání rytmu, zahlcenost touhou po výpovědi, která se nešikovně otlouká v kleci slov - právě tak jako zminimalizovaná výpověď, na níž slova a věty plandají jak hadry na hastrošovi v poli, pro niž jsou slova staženou roletou, aby se v jejich přítmí nezdála tak nicotná, aby v jejich šeru nabyla aspoň půvabu záhadné krásky za závojem..."
Jan Zábrana
zápis z října 1978
zdroj: Celý život, s. 657
Komentáře
Okomentovat