Paul Valéry (1871 - 1945)
francouzský básník, spisovatel, esejista a filosof, člen Francouzské akademie.
"Tady nehodlám nikoho okouzlovat"
"Nekonečná diskuse se sebou samým"
"Píši zde myšlenky, které mě napadají. To však neznamená, že bych je přijal. Je to jejich počáteční stav. Jsou ještě špatné, probuzené"
"Jsou dny celků a dny detailů"
"To, co sem píši, píši jen sobě"
"Mé nejlepší a nejhorší okamžiky přišly vždy v osamění a pokaždé, kdy se blížím k nejlepšímu či nejhoršímu - mám sklon být osamělý"
"Ostatní píší knihy. Já pracuji na duchu."
"Jen Bůh může opravdu milovat květinu, poněvadž dokáže, aby rostla."
"Směs netrpělivosti a rezignace, porážky pro mne příliš neznamenají - rozhodně ne na dlouho. A výhry - ty už vůbec."
"Můj duch má takovou povahu, že se neučí postupně v knihách, ale nalézá v nich zrna, která v sobě, v uzavřené nádobě, kultivují. Potřebuji jen málo a toto málo vytvářím v sobě. Pokud bych zabral větší množství, nevytvořil bych nic; navíc nechápu, co již ve svém vývoji postoupilo."
"Sláva vás učiní někým jiným. Odloučí vás od vaší osoby."
"Všechno, co míří na mou senzibilitu, romance, Musset, žebráci, Hugovi "ubožáci", Valjean, apologetika atd., ve mně vzbuzuje vztek a zášť. Je to kalkul, který počítá se slzami, dojatým srdcem, vzrušením, že někdo může být tak "dobrý" nebo smutný - všechno to přispívá k tomu, že se chovám nelítostně. Emoce jsou zakázaný prostředek. Oslabovat někoho není ušlechtilý čin, právě naopak."
zdroj: "Sešity" Paul Valéry (Academia, 2017)
Paul Valéry veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliothèque de la Pléiade.
Komentáře
Okomentovat