"Zpověď dítěte svého věku" Alfred de Musset (1836)

 


"K čemu slouží síla, když chybí opěrný bod? Proti prázdnotě není záchrany."

s. 19


"Místo abychom se nadchli pro zlo a vyznávali jej, jen jsme odmítli dobro; místo beznaděje u nás nastoupila necitlivost [...] Šťastní všichni, kdo unikli těmto časům! Šťastní všichni, kdo se vyhnuli propastem, dívajíce se na oblohu" Určitě žili, a ti nás budou litovat."

s. 20


"Mladí lidé tak vybíjeli svoji nečinnost okázalou beznadějí. Výsměch slávě, náboženství, lásce, vlastně všemu na světě, je velkou útěchou pro ty, kdo nevědí, co si počít; vysmívají se tak sami sobě a svůj postoj odůvodňují tím, že si sami dávají lekci. A pak, příjemněji se věří tomu, že jsme nešťastní, když jsme vlastně jen prázdní a znudění. Zhýralost je kromě jiného prvním důsledkem principů smrti, je to strašlivý lis, který připravuje člověka o sílu."

s. 20



"Všechny národy na zemi vztahovaly paže k nekonečnému vesmíru a chtěli si ho přitisknout na hruď. Jen blázen chce vlastnit nebe; moudrý člověk ho obdivuje, pokleká před ním, ale nebaží po něm."

s. 41


"...jste stále před Bohem. Plníte jeho velké dílo; On tvoří skrze vás, vy jste jeho pravou rukou. Nezadržujte modlitby, které se vám derou na rty během oběti; jsou to oltáře, na nichž chce být Bůh pochopen a uctíván. [...] Poděkujte Bohu, že vám ukázal nebe, a nepovažujte se za ptáka jen proto, že máváte křídly. Ani ptáci nemohou překonat mraky; existuje sféra, kde jim chybí vzduch, a skřivan, který se se zpěvem vznese do ranních mlh, občas padne mrtev zpět do brázdy."

s. 43


"Začal jsem chápat století a uvědomovat si, v jaké době žijeme. Typický pro tuto dobu je především výrazný kontrast: u žen, které se prodávají, je to lhostejnost, bída, nízkost a chtivost; u mužů, kteří si je kupují, je to pohrdání a nuda."

s. 85


"Velkým neštěstím pro nezkušené mladé lidi je, že si představují svět podle prvních ran, které utrží...."

s. 87


"Zpověď dítěte svého věku" Alfred de Musset (1836)
Fr. originál: La Confession d'un enfant du siècle
citováno z českého překladu Dany Melanové, vydáno v Odeonu v r. 2015



Komentáře