Jan Zábrana "Havran: Básně z let 1954 - 1984" (ukázka I.)

 



Svět hučel: věděl jsem to.
A někde domy stavěli.
Někde se poznávali,
někde měli světlo,
někde se ztráceli.

[...]

Někdo lhal a někdo měl pravdu.
A nikdo nevěděl o mně,
ani sázeč v poslední tiskárně.
Nevěděl jsem proč mluvit,
ale také ne proč mlčet.

s. 15

*   *   *   *   *   *   
Mrtví jsou mrtví
A mezi nimi my
Se plni smíchu zahřívali

s. 17

*   *   *   *   *   *   

Úzkost zužuje
nevelkou šíři ulic,
už teď chodí se
jako po provaze

s. 19

*   *   *   *   *   *   

Někdy se upnou na svou krev,
na své děti a drobná vnoučata.
Snad se domnívají, že pokračují v nich,
ale je to domněnka mylná,
neboť ti jsou zcela jiní.
(Krev jde příliš dlouho
podzemní řekou, než aby se vynořila stejná)

s. 20

*   *   *   *   *   *   

Stále je více lásky
v relikviářích, tajené a ukrývané.
Stále méně lásky po světě

s. 26

*   *   *   *   *   *   

Ten rok jsem vstával dřív a nevzpomínal na ráj,
chodil jsem na Smíchov přes železniční most.
Z Výtoně řinčela červená jarní tramvaj
na toho, kdo vstal dřív a nevzpomínal na ráj,
kdo potkal minulost dříve než svou budoucnost.

Přicházely dny a žádný z nich jsem neznal
za nebem z hliníku, za hlinkou obzoru.
Nad řekou vzlínalo skleněné světlo března
a přicházely dny a žádný z nich jsem neznal,
dny s větrem v průjezdech, se zlomky hovorů.

s. 81

*   *   *   *   *   *   

Má Praha je Praha
z roku 52,
ještě bez televize,
s jídlem na lístky,
se zeleným, černým prosincem,
ve kterém lámou za scénou vaz Banquovi Slánskému.
S Jiřinou, čerstvě rozvedenou,
která si píchá morfium 
a je ještě plná modřin od manžela
tu noc, kdy jí prvně svlékám

(Na zahradě vinohradského špitálu,
za drátěným plotem, první dny
v červnu, kdy měla noční službu)

Praha se zatýkáním v ranních mlhách před šestou ráno,
s uzbeckým otransparentovaným Václavákem,
s továrnami, v nichž roztočili kola na plné obrátky,
s justicí, která pracuje na plné oprátky.

s. 104

*   *   *   *   *   *   

"Hi Sweetie, what about whisky and sofa?"
"Oh no, I prefer gin and platonic"

s. 142

*   *   *   *   *   *   

Co je to
mládí a lásky?
Běh uličkou surových,
palčivých prutů zprava i zleva
do masově zbarvené výhně
opršelých zahnilých růží...

Avšak co přežije mládí,
je to nejhorší!

s. 167

*   *   *   *   *   *   




zdroj: Jan Zábrana "Havran: Básně z let 1954 - 1984"
(Torst, 2022)
Počet stran: 744
Grafická úprava: Vladimír Nárožník
Vybral, uspořádal, k vydání připravil a ediční poznámku napsal Jan Šulc
Redaktoři: Jan Šulc a Marie Zábranová


Komentáře