"Carpe Diem" František Pospíšil (Karolinum, 2003)

 



Nezhasnul jsem ...

A díval jsem se do šera
a mlhy k ránu
a déšť marně křísil mrtvou trávu
díval jsem se
jestli je tam něco z jiného světa
co sem splavila náhoda


* * *

Svět jinde

Nejsem se světci ani s mučedníky
zatarasený nepropustnou tmou
neprůstřelnými víčky


* * *

Vzpomínky

Zeď s dvířky kaštan dávno dávno
jsou pryč jsou prach jsou odstaveny
ale je tam i muž a ten pokračuje v samomluvě
jakoby se nic nestalo vše trvalo dál


* * *

Bez názvu

Větve hrušky láme
mokrý ovčí sníh
docela tichý praskot tak jen
abys zpozorněl a díval se
jak stejně nehlučně kropí zem
zčernalé listí

Jaká samota
Člověk jeho cesta a slova
z jara do zimy
kam jde slepý a hluchý

Být v takovém tichu alespoň
ve svém sesouvání
slyšet skryté chvění duší a věcí











Komentáře