"Muži v nejlepších letech" Jan Hanč

 


foto: Výročí sta let od narození Jana Hanče @bubinekrevolveru (19.9.2016)


Psal se rok 1910.
Potkal jsem muže v nejlepších létech. Nosil cylindr, jezdil v kočáře, byl hejtmanem a těšil jej život. Aby ne! Stál oběma nohama na zemi, měl vzkvétající rodinu a věděl dobře, co chce. Řekl mi: "Mladíku, zbytečně marněj čas! Člověk dneska musí bejt realista. Život? To je vlastně rakouská monarchie, věděj, náš dobrotivej císař František Josef. A nic víc! Jinak se úplně vyřazujou z naší společnosti."

Psal se rok 1920.
Potkal jsem muže v nejlepších létech. Nosil buřinku, jezdil v Laurin & Klementu, byl poslancem a těšil jej život. Aby ne! Stál oběma nohama na zemi, měl vzkvétající rodinu a věděl dobře, co chce. Řekl mi: "Bratře, zbytečně marníš čas! Člověk dneska musí být realista. Život? To je vlastně demokratická idea Československého státu, víš, volnost, rovnost a bratrství. Krátce. TGM. A nic víc! Jinak se úplně vyřazuješ z naší společnosti."

Psal se rok 1930.
Potkal jsem muže v nejlepších létech. Nosil velurák, jezdil ve studebakeru, obchodoval en detail en gros a těšil jej život. Aby ne! Stál oběma nohama na zemi, měl vzkvétající rodinu, věděl dobře, co chce. Řekl mi: "Příteli, zbytečně marníte čas! Člověk dneska musí být realista. Život? To je vlastně svobodné podnikání, víte, nabídka - poptávka, ztráta a zisk. Tomáš Baťa. A nic víc! Jinak se úplně vyřazujete z naší společnosti."

Psal se rok 1940.
Potkal jsem muže v nejlepších létech. Nosil čepici SS, jezdil v mercedesu, byl treuhänderem a těšil jej život. Aby ne! Stál oběma nohama na zemi, měl vzkvétající rodinu a věděl dobře, co chce. Řekl mi: "Kamaráde, zbytečně marníte čas! Člověk dneska musí být realista. Život? To je vlastně nové uspořádání Evropy i světa, víte, národní socialismus, náš milovaný vůdce Adolf Hitler. A nic víc! Jinak se úplně vyřazujete z naší společnosti."

Psal se rok 1950.
Potkal jsem muže v nejlepších létech. Nosil placatou čepici, jezdil v tatraplánu, byl soudcem z lidu, nositelem řádu Klementa Gottwalda a těšil jej život. Aby ne! Stál oběma nohama na zemi, měl vzkvétající rodinu, věděl dobře, co chce. Řekl mi: "Soudruhu, zbytečně marníš čas! Člověk dneska musí být realista. Život? To je vlastně nesmrtelné učení marx-leninismu, víš, nerozborná jednota dělnické třídy, generalissimus Stalin. A nic víc!"

Vždycky se psal nějaký rok.


zdroj: Jan Hanč "Události", s. 253 (Torst, 1995)


Komentáře