Rudolf Ruzicka The High Level Bridge Cleveland (1926)
"Štvanci z Evropy, druhové z mých marnotratných poutí, chudáci z podpalubí ahasverských lodí přicházejí ke mně na krátkou návštěvu. „Hello!“ zpívají hned na prahu. Jejich obličeje jsou rudé šťastným rozruchem. Již mluví hantýrkou starých přistěhovalců, zapomínajících mateřštinu. „Mám konečně job, my dear! Báječná země, pojedu do Texasu, sure. Už nadobro se mi začíná kalit rozum. Kam jít, čeho se zachytit, kde zakotvit? Nezměním-li se, zemru! Nejsem z téhož těsta jako mí návštěvníci. Stojím na prahu zaslíbené země a vím, že zde není mé místo. Kde však je mé místo, kde, kde?"
"Vidím neurčité siluety lidí. Vidím, jak pohybují ústy, z nichž nevycházejí slova. Vidím úsměvy, přirostlé k tvářím: smějí se smíchem mrtvoly na svět, na lidi, na Boha. Vidím svět bez božích poutníčků, bez soli země, bez chudých, bez dětí, bez poslů nebeských. Vidím jen figuriny, do nichž si v nesmyslné hře vlezli živí lidé, aby byli dlouzí, širocí a bystrozrací.
Bože, kde tenkrát vězela Tvá čeládka, kterou jsi stvořil k Svému obrazu? Kde byl lid Tvých příbytků, dělníci Tvého díla, kde se skrývali nejchudší z chudých, miláčkové Tvého srdce? Ve stínech? V podzemí? Kam se to propadl svět a jaké duše zbyly kolem mne, jestliže jsem nebyl uvržen do vězení, do blázince, připoután к pranýři. Jestliže jsem se směl potácet na světle denním, nezasažen kameny rozlíceného davu spravedlivých, jestliže jsem směl klímat nad prací, jež dávno prací přestala být, brát peníze, jež jsem si nevydělal a nezašloužil, jestliže mi bylo dovoleno vrávorat ve stopách Kavalského do salonů mocných a pronášet místo slov jen blekotání marnosti a bláznovství?"
"Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský
1. vydání r. 1942 (New York : New Yorský Denník)
Egon Hostovský "Sedmkrát v hlavní úloze" (audiokniha, 1992)
Jan Kačer, Ilja Racek, Jiřina Třebická, Boris Rösner, Nina Divíšková, Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Radan Rusev
Komentáře
Okomentovat